Hlavní navigace

Největší počítačové nesmysly ve filmech

26. 7. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Říká se, že si autor a režisér mohou dovolit všechno, přece jen by měla být v jejich dílech jakási hranice, za kterou by se neměli vydat – hranice zdravého rozumu. Ve filmech s počítači totiž poměrně často narazíme i na věci ostře nesouhlasící s obecným povědomím o PC. Podívejte se na výběr nesmyslů.

Poslední týdny je sice takové horko, že by z toho jeden dostal poruchu osobnosti, to by vám nicméně nijak nemělo bránit v tom ponořit se do nafukovacího bazénku kromě oblíbeného nápoje v ruce také se svým netbookem a naším dnešním odlehčujícím článkem. Společně se podíváme na největší nesmysly o počítačích, které se můžete dozvědět z filmů.

Jurský Park

Jedna z nejpamátnějších počítačových scén se bezesporu týká známého hitu Stevena Spielberga Jurský Park, v němž se v jisté scéně mladá dvojice ukryje v počítačové laboratoři. A v rámci útěku dále a záchrany dospělých je nutno cosi kdesi otevřít. Detaily se nám sice již takříkajíc vykouřily z hlavy, ovšem důležitá je pointa. Mladé děvče pronese památnou hlášku: „To znám, to je Unix!“ a začne na obrazovce operovat ve vizuálním 3D rozhraní obsluhujícím techniku v parku.

Jakkoliv se zdá tato událost směšná, setkali jsme se i s názorem znalce, který tvrdil, že skutečně o Unix jde – zřejmě jde o nějakou verzi Irixu a běží na něm, citujeme: „SGI File System Navigator „Fusion“, zkráceně fsn“. Tak či onak, zarážející je tu minimálně ještě ten detail, jak skvěle ho dotyčná ovládá. Průměrné 12–13leté děvče má problémy s DOSem a ikonkami, natož s Unixem.

Terminátor

Neméně klasický titul Jamese Camerona se dočkal hned trojice dílů a jeho obliba mezi scifisty je rozhodně nadprůměrná, i on má však několik podezřelých okamžiků. Nás dnes bude zajímat výhradně ten související s bootováním terminátora. Jistě si vzpomínáte, že během tohoto aktu běžely přes jeho vizuální systém jakési assemblerové značky. Skuteční znalci počítačů mají po jejich prostudování hned jasno – terminátor běží na Apple II a mohlo by to mimo jiné značit i to, že kromě super-flexibilních svalů, atomového pidi-reaktoru a titanového pancíře obsahuje i naprosto nepostradatelnou 5,25“ disketovou mechaniku, z níž po přenosu v čase musí nabootovat.

Terminátor 3

Ve třetím díle Terminátora odehrávajícím se po 19 letech od děje toho původního jsme viděli kromě sympatické Kristanny Loken jakožto modelu Terminátor T-X opět jednu bootovací sekvenci. A nyní pozor, Watsone, stačí si vzít lupu a ejhle! Tento model pro změnu pracuje na Mac OS 9, jinak nám není opravdu jasné, proč by kdo do terminátora nahrával známý macovský přehrávač Quicktime Player proslulý již od prvních verzí svojí nepřekonatelnou spolehlivostí a nekonfliktním chováním na všech platformách mimo Mac OS.

Máme však jednu teorii – možná jde ale o nějakou formu elektronického boje. Spustit na cizím terminátorovi 5–6 instancí Quicktime Playeru a zcela tak vytížit jeho procesory by mohlo vést až k přehřátí jeho reaktoru a následné explozi… !

Hvězdná brána: Archa pravdy

Pouze na DVD vydaný film Hvězdná brána: Archa pravdy sice nebyl žádný prodejní trhák, vzato kolem dokola ale, náš vděk mu přece jen z jistého důvodu patří – aniž si to tvůrci uvědomili, potýrali naše bránice minimálně jednou šťavnatou hloupostí: při zobrazování zdrojového kódu extra-inteligentní a pokročilé mimozemské rasy byl k vidění pravý a nefalšovaný JavaScript. Zřejmě v tom bude mít prsty jako vždy náhoda – když civilizace na určitém stupni objeví atomovou energii, ekonomiku a kolo, proč by koneckonců nemohla objevit právě JavaScript?

RoboCop

Příběh oživeného robotického policisty chytl ve své době za srdce příznivce citovek i dobré akce, i tato legenda ovšem disponuje několika zádrhely. Tím nejviditelnějším bezesporu je, že chudák Robocop běží na jakémsi kříženci Mac OS a DOSu – jak jinak si vysvětlit Command.com a Config.sys ve výpisu? Povšimněte si rovněž známé applovské lišty nahoře naznačující, kde bylo video promítnuto. A do třetice – kapku nám nesedí, že by se BIOS nahrával až po Command.com, ale což, u robota jeden nikdy neví…

Gundam Wing

Japonská kreslená robotická klasika (navazující na již existující a značnou popularitu mobilního bojového obleku Gundam) slavila i v USA na Cartoon Network poměrně solidní úspěchy, ovšem japonští tvůrci si nějak neuvědomili, že jejich dílo uvidí vpravdě miliony Američanů. Proč to zmiňujeme? Pozorné oko divákovo odhalí na scrollujícím textu znázorňujícím lékařskou zprávu cosi záludného – ano, skutečně jde o Readme.txt z k Adobe Photoshop 6 TWAIN scanner drivers!

Pán Času

V jedné z epizod této britské sci-fi série se Pán Času ocitne 50 000 let v budoucnosti. To by ještě nebylo nic moc světoborného, čtenář znalý hardwaru by si ovšem mohl povšimnout, že i v budoucnosti mají stále klávesnice Apple. Napadá nás hned dvojice vychytralých vysvětlení. Buď Apple staví natolik odolné věci, že hravě překonají 50 tisíc let času, anebo si zkrátka předci Pána Času u Apple rozšířili záruku na dalších 50+ tisíc let.

Zlaté Oko

Moderní bondovky, to není jen hromada akce, spousta krásných žen a tuny zbraní, ale také desítky počítačů. Ty v Bondovi běží (a hořící modely nevyjímaje) takřka výhradně na OS/2 Warp. Tuto informaci samozřejmě neberte ani tak jako chybu, jako spíše zajímavost.

Den Nezávislosti

Památných počítačových „renonců“ je ve filmech skutečně mnoho, na závěr si tedy zmiňme ještě jeden klasický – takové uploadnutí viru do cizácké lodi skrze Mac OS v počítači Apple ve Dni Nezávislosti, to je opravdu multiplatformní komunikace dovedená k dokonalosti…

Síť

Mezi klasiku děl zaměřených počítačovým směrem patří i film Síť, který se dočkal smíšených a jen kapku nadprůměrných reakcí. Za nejpamátnější věc ve filmu ovšem rozhodně musíme označit to, že Sandra je taková odbornice, že dokonce zvládne práci i s IP adresou, ve které bajty překračují dokonce hodnotou 300! Několikrát se totiž ve filmu objeví IP adresa 23.75.345.200.

root_podpora

Závěr

Filmů, v nichž se počítače jen mihly nebo tam naopak hrály stěžejní roli, jsou k dnešnímu dni zcela bez přehánění stovky a tisíce, takže rozhodně nebylo v silách dnešního namátkového výběrů pokrýt je všechny. Pokud i vy nějaký skutečně „šťavnatý“ znáte, neváhejte se o něj podělit v diskusi. A na úplný konec ještě dodejme, že v případě pozitivní odezvy je pokračování v podobě druhého dílu jisté.

(Zdroj: ComputerWorld a vlastní RAM)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Hájek vystudoval obor "Aplikace výpočetní techniky v ekonomice", živí se jako novinář a má rád Gentoo, Javu a Free Pascal.