Hlavní navigace

Vybíráme Android: Desire S nebo Nexus S?

8. 7. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Trh tomu tak chtěl, aby dostal uživatel na výběr dva podobné telefony a musel si mezi nimi vybrat. Měl jsem možnost vyzkoušet Desire S a Nexus S a nakonec jsem u jednoho z nich skončil. Oba mají hromadu výhod i nevýhod a ani po dvou týdnech, kdy svírám Nexus S, si nejsem stoprocentně jistý, jestli by nebyl Desire S lepší.

Výběr dobrého telefonu s Androidem dnes není vůbec jednoduchý. Cenově se pohybují tak od 4 000 až po 15 000 Kč a navíc je doba, kdy přicházejí dvoujádrové procesory, na které lidé pějí ódy. Faktem je, že momentálně jde jen o boom, po kterém bude následovat vcelku dlouhá doba, kdy se budou hledat způsoby, jak ten výkon využít. Hry se pravděpodobně přestanou tak optimalizovat a možná vzniknou nové, které výkon patřičně využijí. Uživatel by měl ale zůstat při zemi a než koupí nový telefon, měl by si uvědomit, že dnešní střední třída, kam patří i Desire S a Nexus S, pokryje výkonově snad všechny aplikace a hry na marketu s výjimkou těch, co jsou určeny jen pro NVIDIA Tegra.

S tímto přízemním názorem jsem se rozhodoval i já. Shodou okolností jsem měl oba možnost vyzkoušet ještě před koupí. Na Nexus S půjčený od českého Googlu si určitě pamatujete. Když tento telefon přišel do redakce, okamžitě jsem si ho oblíbil a proti mému tehdejšímu telefonu HTC Hero to bylo jak ve snu. Hero sice funkčně Nexus dohánělo, ale pokud jde o pohodlí při používání, nemělo šanci. Nexus byl tak první telefon, který mi skutečně vyhovoval a nechtělo se mi ho posílat zpět.

Desire S, malý ale šikovný

Desire S jsem měl proti Nexusu v ruce jen několik hodin, ale mohl jsem si na něm vyzkoušet všechno včetně takových praktických věcí, jako jak se s ním běhá na ruce. Bohužel jsem je neměl před koupí vedle sebe. Desire S je proti Nexus S pevný a štíhlý telefon, který je rozměrově Heru mnohem blíž než Nexus. Nepočítáme-li displej, tak je tělo HTC krom krytu baterie a horní části zadního krytu celé kovové. V ruce působí chladně a pevně a určitě se nemusíte bát, že když vám někde spadne, že se zrovna tělu něco stane. Displej je jemný, možná až moc.

Celkově je Desire S jako telefon, na který není potřeba tak dávat pozor. Konstrukce se nějak nekroutí a pokud nepočítáte možný vyčnívající kryt baterie na zadní straně u některých kusů, tak .by se konstrukce dala označit perfektní. Na těle není žádný trackball, což beru u obou telefonů jako velké mínus. Ani Android 2.3 ještě nedokáže pracovat s částmi textu jen pomocí dotykového displeje. Přesná verze Androida je 2.3.3, tedy jen kousek před podporou video hovorů v Google Talku, škoda. Přední kamerka ovšem nechybí a s Fring funguje vcelku obstojně.

Nexus S, větší, ale téměř shodný

Nexus S na první pohled působí proti Desire plastově. Jde ovšem jen o pocit, protože na něm není jediný plast, který by se nějak kroutil nebo vrzal. Jde o kvalitní plastové zpracování. Při pádech navíc nemusí být plast vyloženě prohrou. Zkroucený plast, který se pojme většinu síly a po zdeformování se vrátí do původní polohy, může nepříznivé vlivy pobírat lépe než nepoddajný kov. Navíc má Nexus S efektní prohnutý displej a reprezentativní černý vzhled. Ten by mohl někdo považovat za příliš jednotvárný a nezajímavý, i já si na něj chvilku zvykal. Tlačítko pro zapínání má Nexus S na pravém boku, což považuji za lepší řešení než nahoře, jako tomu je u HTC.

Proti Desiru je Nexus více přizpůsoben pro práci v landscape módu, tedy „naležato“. Napovídá tomu konstrukce, kde nad i pod displejem je prakticky stejný prostor a pořadí hardwarových tlačítek zpět, menu, hledat a úplně vpravo home. Pro portrait mód, tedy stojící telefon, mi připadá mnohem lepší rozložení jaké má HTC, tedy home, menu, zpět, hledat.

Nexus a Desire v bodech

Lepší než pár řádek subjektivního popisu jsou body, ve kterých jednotlivé telefony vynikají nebo naopak zaostávají. V případě Desire S jsou jeho plusy a mínusy takovéto:

  • + Kovové tělo
  • + Subjektivně lepší design
  • + Menší rozměry
  • + 768 MB RAM (systém ukazuje kolem 630 MB)
  • + Notifikační dioda
  • + Možná bude aktualizace s S-OFF
  • ± Home vlevo
  • ± HTC Sense
  • – Nabíjení z boku (navigace v autě)
  • – WiFi se nechytá tam, kde Nexus ano
  • – Nejisté aktualizace, v současné době S-ON

Nexus S

  • + Googlí podpora, S-OFF
  • + Lepší a větší displej (viditelný na slunci)
  • + Lepší WiFi signál
  • + Jednoduše odemykatelný bootloader
  • ± Home vpravo
  • ± Originál Android
  • ± Evropská verze s klasickým LCD
  • – Plast
  • – 512 MB RAM (systém ukazuje 380 MB)

Desire S disponuje reálně větší vybaveností, jako telefon má lepší rozměry a hlavně více RAM. V tomto případě ale větší RAM spolehlivě vyváží použití HTC Sense. Zajímavé je, že se Nexus S tváří, že dokáže lépe lovit signál a to jak WiFi, tak GSM. V místech, kde se Desire sotva držel připojený k WiFi AP, fungovalo spojení AP s Nexus S na jedničku. Nexus také tolik netrpí na zeslabení signálu, pokud se vezme do ruky klasickým způsobem.

U Nexusu chybí notifikační dioda a bohužel to může být pro mnoho lidí důvod, proč si telefon nekoupit. Kapitolou samu pro sebe je displej evropské verze. U nás se neprodává Nexus S se Super AMOLED displejem, který byl hlavním tahounem v počátcích uvedení na trh. Jestli je lepší Super LCD nebo Super AMOLED je povídání na samostatný článek. Výhodou Super LCD je větší fyzické rozlišení, konstantní spotřeba, možná přirozenější barvy. Super AMOLED je za to kontrastnější a jeho černá je skutečná černá. Proti klasickému AMOLED displeji je velmi dobře čitelný na přímém slunci. Jeho spotřeba je závislá na množství bodů, které zrovna nejsou černé.

O displeji se hodně diskutovalo na serveru androidforum.cz:

Podpora výrobce, S-ON/S-OFF

Kapitolou samu pro sebe je podpora výrobce a tedy i aktualizace systému. Vzhledem k tomu, že je Nexus S v těsném spojení s Googlem, dostává se do něj nový Android snad nejrychleji ze všech telefonů. Navíc telefon nemá zamčenou paměť a bootloader jde odemknout softwarově oficiální cestou. Je to ideální telefon na hraní si s Androidem po všech směrech.

Desire S je bohužel přesný opak s příslibem otevřenosti. V současné době je dodáván se zamčenou pamětí (S-ON) a neexistuje oficiální ani neoficiální softwarová cesta, jak přes to projít. I když jde o podobný telefon jako HTC Incredible S, který se už podařilo prolomit, a mnoho uživatelů při koupi věřilo, že bude telefon odemčen řádově během několika dnů, ani tři měsíce po uvedení na trh není pokořen a vlastní ROM ani recovery do něj nedostanete. Některé kousky byly dodávány s S-OFF a ty se podařilo běžnými postupy rootnout a dále rozšiřovat, ale rozhodně nejde o modely, které se u nás běžně vyskytují. Jinak je v současné době dostupná i raná verze CynogenMod 7.

Cloud 24 - tip 1

Není to tak dlouho, co se HTC nechalo slyšet, že nové telefony už zamčené nebudou. To by se s trochou štěstí mohlo týkat také Desire S v další aktualizaci. O té se jen mluví a krom toho, že přichází, nebylo nic dalšího oficiálně řečeno. Jedinou cestou, jak telefon odemknout, je tak hardwarová přes XTC Clip za 100 USD, nebo počkat, až s něčím stabilním vylezou lidé, co stojí za AlphaRevX. Těm se už prý podařilo telefon odemknout, ale zatím jsme dostali jen jeden screenshot.

Závěr

Jak jsem psal na začátku, vybral jsem si Nexus S a i když má Desire S své nezpochybnitelné vlastnosti za x plusových bodů a možná je i vybavenější než Nexus S, touha po odemknutém telefonu a příslib aktualizací v rámci možností hardwaru vyhrála. Mnoho článků porovnávající tyto telefony končí neurčitým vyjádřením o tom, že Nexus S je pro geeky a Desire S zase pro ty, co chtějí stylový telefon našlapaný funkcemi. Já říkám, pokud vám nevadí plastové tělo, berte Nexus S. Oba telefony jsou si podobnější, než se na první pohled zdá, ale Nexus je víc Android než Desire.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Adam Štrauch je redaktorem serveru Root.cz a svobodný software nasazuje jak na desktopech tak i na routerech a serverech. Ve svém volném čase se stará o komunitní síť, ve které je již přes 100 členů.